Na úbočích okolních kopců můžeme najít celou řadu větších či menších roklí, ve kterých se dříve těžil stavební kámen. Romantika odhalených skal, praktické bezvětří a dobrá dostupnost těchto míst způsobily, že se v nich mimo jiné scházeli také skauti ke svým výpravám, hrám a rituálům. V okolí Kopřivnice je takových míst tolik, že snad každá skautská družina mohla mít v dané době rokli „svou“, více či méně utajovanou před ostatními. Jedné rokli dominoval kamenný krb, další zdobila kamenná křesla, jinde stál dokonce přístřešek.
Družině Bobrů se dlouho nedařilo najít místo, které by mohlo konkurovat veleslavné rokli družiny Vlků. Až na podzim roku 1985 se v sobotu vydali do míst, kam „noha kopřivnického skauta dosud nevkročila“, a na severozápadním svahu Bílé hory objevili a zabrali rokli pro svou družinu.