Jsou v historii kopřivnického skautingu místa, kterým jako by se skautské víkendové kroky nějak záhadně vyhýbaly. Výpravy na Bílou horu se tu a tam objeví, ale např. do tzv. Benčáku už došel málokdo. Podobné kouzlo mají zřejmě i Paseky, přes které se do příborských či sedlnických lesů také vydávali zřejmě jen ti nejodvážnější, Libotín jakbysmet. Možná tamní lesy nejsou dost hluboké a pusté, možná bylo jen snazší vydávat se přímo do lesů a hor „za klubovnou“ tj. na Červeném kameni. Jenomže zde také existuje místo, o kterém byste zmínku v kronikách hledali marně, a přitom je z něj v posledních letech neopakovatelný výhled do krajiny-mimo jiné na Černý les, do kterého kopřivnický skaut snad také ještě nevkročil.