Elementor #326

id: 1 - Name: Vrbičky Ze vzpomínek jednoho z prvních kopřivnických skautů pana Antonína Veřmiřovského víme, že se skauti ke svým schůzkám v prvopočátcích scházeli u vrbiček nad hřbitovem. Zda to bylo přesně v těchto místech, se už asi nedozvíme, ale některé tyhle vrby by si to pamatovat mohly.
id: 2 - Name: ZUŠ Budova dnešní ZUŠ Zdeňka Buriana byla postavena v roce 1900 a v době příchodu skautingu do Kopřivnice v ní byla obecná i mateřská škola a obecní úřad. V jejích třídách se od června 1921 scházeli nejprve členové prvního skautského oddílu a po jeho rozdělení také skauti oddílu druhého. V kopřivnických archivech se můžeme dočíst o tom, jak „nevhodně“ se skauti uměli v klubovně chovat, jak ztratili klíče apod. V roce 1926 zde byly dokonce dvakrát přistiženy skautky, jak tančí v chlapecké klubovně bez povolení Místní školní rady.
id: 3 - Name: U Zanášků Pravděpodobně v roce 1930 převzal vedení kopřivnických skautů Rudolf Zanáška (1907-1954), který přestěhoval schůzky skautských družin ze školních lavic k sobě do zahrady, která se rozkládala v těchto místech. Stávala zde stará dřevěná šopa, kterou si skauti upravili pro svou potřebu. Tehdejší skautka Marie Blablová vzpomínala, že když venku pršelo, museli skauti uvnitř sedět kolem stolu s roztaženým deštníkem, aby nezmokli. Zanáškovic bouda tak byla zřejmě první opravdovou skautskou klubovnou v našem městě.
id: 4 - Name: Bönischova vila Dnešní Vilu Machů si nechal v letech 1888-1889 postavit lékař Ignác Bönisch. Po 2. světové válce byl dům zkonfiskována a na nějakou dobu se v něm usídlily také některé kopřivnické spolky včetně skautů. Zřejmě ještě odtud skauti vyráželi v roce 1946 na svůj letní tábor v Janíkově sedle, krátce na to se však přestěhovali do hostinců Amerika a U Kuchařů.
id: 5 - Name: Amerika Zřejmě ještě v roce 1946 se skauti na krátký čas přestěhovali z Bönischovy vily do hostince Amerika. Okolo roku 1868 ji vystavěl sedlák Jan Kuběna a svého času bývala největší kopřivnickou hospodou. Později bývala sídlem sociálně demokratické strany a také strany komunistické. V roce 1968 se v budově ještě krátce scházel dívčí oddíl, dokud se v noci z 24. na 25. září klubovna nezřítila.
id: 6 - Name: Kaťák Po krátkém pobytu v hostinci Amerika byli skauti spolu s mladými svazáky zřejmě ještě v roce 1946 přemístěni do Katolického domu, kde jim byla přidělena boční místnost za malým sálem, kterou si upravili podle svých představ. Tehdejší skaut Miroslav Weingart – Merkur klubovnu vyzdobil obrázky bělocha, černocha, indiána a Číňana, kteří měli symbolizovat celosvětové občanství skautingu.
V Katolickém domě skauti setrvali až do roku 1950, kdy byl skauting v českých zemích komunistickým režimem zakázán a vrátit se sem mohli až po třetí obnově skautingu v roce 1989. V dnešní době se zde scházejí skauti a skautky 3. a 4. kopřivnického oddílu – Strážci světla a Jitřenky.
id: 7 - Name: Lašská vila Když byl skauting v roce 1950 zakázán, platilo to samozřejmě i pro Kopřivnici. Ale stejně jako na jiných místech tehdejšího Československa, tak i v Kopřivnici se podařilo alespoň na nějaký čas pokračovat v činnosti oddílů pod hlavičkou jiných organizací. V Kopřivnici se skautů ujali Sokolové, kteří z nich vytvořili „dorost oddílu turistiky“, zázemí ke schůzkám jim nabídl Emil Hanzelka v klubovní místnosti Lašského muzea. „Skauti“ mu na oplátku pomáhali jednak s průvodcovskou činností přímo v muzeu, ale také s obnovou krás kopřivnického okolí – Bezručovy vyhlídky, Raškova kamene a dalších.
id: 8 - Name: U Kuchařů V poválečném období se dívčí oddíl krátce scházel ve spolkové místnosti hostince U Kuchařů, který stával zhruba v místech dnešní „Hokejky“. Důvodem k poskytnutí přístřeší byl zejména fakt, že vedoucí tohoto oddílu byla dcera tehdejšího majitele Milada Kuchařová, zapálená skautka a pozdější manželka střediskového vůdce Antonína Homoly.
id: 9 - Name: Pod kaštany Ze vzpomínek paní Bronislavy Horatiusové máme zmínku o tom, že v období po 2. světové válce se skautky nějaký čas scházely také v zahradním domku, který jim propůjčil hostinský Heisig ve dvoře své hospody. V Africe, jak se dříve restaurace Pod kaštany nazývala, se však odehrály i další věci spojené se skautingem. Například v sobotu 6. srpna 1938 proběhl v místní zahradě velký táborák u příležitosti slavnostního odhalení základního kamene Masarykovy rozhledny na Červeném kameni. Jednalo se o významnou akci, na kterou se sjeli návštěvníci, nejen skautští, ze širokého okolí. Přesně po 80 let zde kopřivničtí skauti podobnou akci zopakovali, byť v trochu skromnějším duchu.
id: 10 - Name: Sokolka Ještě než se skauti po zákazu v roce 1950 usadili v Lašském muzeu, pobývali krátce v promítací kabině Sokolovny. Vrátili se sem zpět zase až na počátku roku 1965, když po tuhých vyjednáváních získal kabinu pro činnost rozbíhajícího se oddílu Ivan Váňa – Akela. Stopaři a Veverky zde sídlili až do léta 1975, kdy se přestěhovali na letní stadion.
id: 11 - Name: Letní stadion V létě 1975 se oddíly Stopařů a Veverek přestěhovaly z promítací kabiny Sokolovny do garáže letního stadionu, která dosud sloužila jako skladiště spřátelené firmy Beskyd sport. Členové oddílů si prostory garáže upravili dle vlastních potřeb a vytvořili tak tři malé klubovny, dílnu, půdičku a malý sklad, které se staly zázemím pro jejich činnost na dalších 16 let. Obraz Hochů od bobří řeky, poklady ukryté v tmavých koutech půdičky, nebo jen nepřeslechnutelné bouchnutí plechových vrat při příchodu návštěvníků se navždy zapsaly do vzpomínek nejednoho tehdejšího člena. V zasedací místnosti letního stadionu probíhaly také tradiční vánoční schůzky a oslavy různých výročí.
id: 12 - Name: Husova Po třetí obnově skautingu v roce 1989 se začala členská základna kopřivnických skautů vcelku rychle rozrůstat a klubovny pod letním stadionem přestaly kapacitně i hygienicky vyhovovat. Začala proto vyjednávání o nových prostorách, na jejichž konci byl objekt Středního odborného učiliště, do kterého se skauti přestěhovali v létě 1991. Pět školních tříd bylo pro oddíly nezvykle velkým zázemím a trvalo několik let, než se prostory podařilo technicky i esteticky zkulturnit tak, aby splňovaly alespoň základní podmínky pro pobyt dětí a mládeže. Zcela se to však nepodařilo nikdy, a tak se skauti v roce 2007 pustili do největšího projektu ve své historii – stavby Skautského centra Vanaivan, kam se přestěhovali v roce 2009.
id: 13 - Name: Vanaivan Už když se kopřivničtí skauti stěhovali v roce 1991 do kluboven nad volejbalovými kurty na Husově ulici, byl jejich technický stav velmi žalostný a po 15 letech jejich dalšího užívání už nebylo vůbec ekonomické do jejich údržby investovat další energii a peníze. Proto se v hlavě tehdejšího vůdce střediska Zdeňka Michálka-Šakala zrodil nápad, postavit si klubovny zcela nové, vlastní. V roce 2007 tak začal projekt výstavby Skautského centra Vanaivan, které se mělo stát novým moderním přístřeším nejen pro kopřivnické skauty. V roce 2009 byly slavnostně otevřeny nové klubovny a v roce 2011 okolní areál včetně lanového centra.
id: 14 - Name: Závišice V roce 1968 došlo ke druhému obnovení skautingu v Československu. Projevilo se to samo sebou také v Kopřivnici, kde začala rychle narůstat členská základna. Pod vedením Zdeňka Michálka-Šakala a Zdeňka Gajduška brzy vznikly také dvě chlapecké družiny Vyder a Rysů v Závišicích, kde se od roku 1969 scházely v myslivecké chatě pod lesem.Po třetí obnově se skauting do Závišic vrátil až v roce 2004, kdy se zde začaly scházet družiny, které v roce 2008 tvořily základ nového oddílu Minehawa. Ten pro svou činnost v současné době využívá zázemí místního obecního úřadu.
id: 15 - Name: Štramberská fara Vztah mezi kopřivnickým a štramberským skautingem byl od samého počátku jejich existence často velmi úzký. Zakladatel kopřivnického skautingu Josef Vojčík čerpal inspiraci pro založení místního oddílu právě ve Štramberku. Štramberští skauti naopak v pozdější době několikrát fungovali pod záštitou kopřivnického střediska. Není proto tak velkým překvapením, když na štramberské faře najdeme ceduli s nápisem „skauti Kopřivnice“. V roce 1990 se zde usídlil nově vzniklý 7. oddíl střediska Štramberk, který však v roce 1994 přešel pod správu střediska Kopřivnice, kde pod názvem Štramberští rytíři funguje dodnes.
id: 16 - Name: Esperanto Esperanto je umělý mezinárodní jazyk, který vytvořil polský lékař Ludvík Lazar Zamenhof. V Kopřivnici vznikl klub esperantistů v roce 1927 a od té doby zde byla výuka tohoto jazyka velmi populární. Nejen mezi skauty ale v rámci široké veřejnosti propagoval esperanto tehdejší vůdce kopřivnických skautů a jednatel Klubu esperantistů Rudolf Zanáška. Ten se zasloužil také o to, že za koupalištěm u lesní školky vzniklo v roce 1950 „ZÁTIŠÍ DRA ESPERANTO, RIPOZEJO DRO ESPERANTO“, což byl malý parčík s pískovcovým kamenem a pamětní deskou zakladateli esperanta. Na místě rostl také starý dub, který byl nazván „Dubem zakladatele esperanta v Kopřivnici“ a po Zanáškově tragické smrti byl přejmenován na „Zanáškův dub“.
Zhruba od 70. let minulého století začalo být toto místo zaváženo stavební sutí a pomalu pustnout, avšak ve skautském slovníku pro něj stále zůstával název „esperanto“ a odehrávaly se zde např. i zahajovacího schůzky nového oddílového roku. V roce 2010 zachránili kopřivničtí skauti starý pískovcový pomník, který v roce 2013 slavnostně obnovili ve Skautském centru Vanaivan, kde stojí dodnes.
V těchto místech se rovněž odehrál první poválečný skautský tábor. V červenci 1945 zde týden tábořila družina Zálesáků pod vedením Bohumila Čapky.
id: 17 - Name: Janíkovo sedlo Janíkova louka nebo prostě Janička je významným rozcestím pro výlety do širokého okolí a nemohla se mu tak vyhnout ani velká část skautských akcí – výpravy, závody, sáňkování atd. V roce 1946 zde ale také proběhl letní tábor kopřivnických skautů, který je v kronice označován názvem Tábor u tří slepýšů. Jeho přesné místo není bohužel známo, lze jej těžko odhadnout také z dochovaných fotografií, stany však pravděpodobně stály blíže hájence, v místech, kde je dnes již vzrostlý les. Na táboře stál zřejmě první kopřivnický podsadový stan a dvacítku skautů na něm vedl dlouholetý skautský činovník František Vlach.
id: 18 - Name: Koupaliště Dlouhou dobu byla nejstarším kopřivnickým skautským artefaktem fotografie z roku 1927, na které jsou zachyceni účastníci tehdejšího tábora, který se odehrál v místech dnešního koupaliště. Na fotografii můžeme vidět mimo jiné zakladatele kopřivnického skautingu Josefa Vojčíka, jak shlíží na své svěřence, na stožáru můžeme vytušit také skautskou vlajku zřejmě I. oddílu. Pozornému a znalému oku neunikne také tehdejší starosta Kopřivnice Josef Socha, vedle něj stojící patriot Emil Hanzelka a uprostřed sedící velmi mladý Lubomír Hanzelka.
id: 19 - Name: Vlčí rokle Na úbočích okolních kopců můžeme najít celou řadu větších či menších roklí, ve kterých se dříve těžil stavební kámen nebo vápenec. Romantika odhalených skal, praktické bezvětří a dobrá dostupnost těchto míst způsobily, že se v nich mimo jiné scházeli také skauti ke svým výpravám, hrám a rituálům. V okolí Kopřivnice je takových míst tolik, že snad každá skautská družina mohla mít v dané době rokli „svou“, více či méně utajovanou před ostatními. Jedné rokli dominoval kamenný krb, další zdobila kamenná křesla, jinde stál dokonce přístřešek.
Pro skauty je jednou z nejznámějších a nejstarších tzv. Vlčí rokle, která se nachází na severovýchodním svahu Pískovny. Už sám název napovídá, že „patřila“ družině Vlků, jejíž členové v ní zbudovali všechny výše uvedené atributy – krb, přístřešek i kamenná křesla.
id: 20 - Name: Liščí rokle Na úbočích okolních kopců můžeme najít celou řadu větších či menších roklí, ve kterých se dříve těžil stavební kámen. Romantika odhalených skal, praktické bezvětří a dobrá dostupnost těchto míst způsobily, že se v nich mimo jiné scházeli také skauti ke svým výpravám, hrám a rituálům. V okolí Kopřivnice je takových míst tolik, že snad každá skautská družina mohla mít v dané době rokli „svou“, více či méně utajovanou před ostatními. Jedné rokli dominoval kamenný krb, další zdobila kamenná křesla, jinde stál dokonce přístřešek.
Nejedno z těchto míst měnilo v průběhu času svůj název, nejčastěji podle toho, která družina se o něj zrovna starala. Zřejmě nejmladším názvem tohoto místa je Liščí rokle.
id: 21 - Name: Údolí králů Na úbočích okolních kopců můžeme najít celou řadu větších či menších roklí, ve kterých se dříve těžil stavební kámen. Romantika odhalených skal, praktické bezvětří a dobrá dostupnost těchto míst způsobily, že se v nich mimo jiné scházeli také skauti ke svým výpravám, hrám a rituálům. V okolí Kopřivnice je takových míst tolik, že snad každá skautská družina mohla mít v dané době rokli „svou“, více či méně utajovanou před ostatními. Jedné rokli dominoval kamenný krb, další zdobila kamenná křesla, jinde stál dokonce přístřešek.
Nejedno z těchto míst měnilo v průběhu času svůj název, nejčastěji podle toho, která družina se o něj zrovna starala. Místo zvané Údolí králů je skautům známé zřejmě již dlouhá léta, avšak tento svůj název získalo poměrně nedávno, až koncem 90. let a inspirací k němu byly právě kamenné trůny, které si zde uživatelé vytvořili. Do historie tohoto místa se také zapsala černá historka, kdy skauti v roce 2002 během putování sem nalezli v nedalekém lese oběšence.
id: 22 - Name: Skautská rokle Na úbočích okolních kopců můžeme najít celou řadu větších či menších roklí, ve kterých se dříve těžil stavební kámen. Romantika odhalených skal, praktické bezvětří a dobrá dostupnost těchto míst způsobily, že se v nich mimo jiné scházeli také skauti ke svým výpravám, hrám a rituálům. V okolí Kopřivnice je takových míst tolik, že snad každá skautská družina mohla mít v dané době rokli „svou“, více či méně utajovanou před ostatními. Jedné rokli dominoval kamenný krb, další zdobila kamenná křesla, jinde stál dokonce přístřešek.
Místo obecněji známé jako Šutyrova rokle, má ve skautské historii výsadní postavení, dané zřejmě zejména tím, že je v širokém okolí největší svého druhu a mohl se v něm proto konat jeden z nejdůležitějších rituálů – skautský slib. Podle toho nese také název – Skautská nebo Slibová rokle. Řada pamětníků vzpomíná, že právě na tomto místě složili svůj skautský slib – „…milovat vlast svou…plnit povinnosti vlastní…a zachovávat zákony junácké.“ Poslední skautský slib se na tomto místě však odehrál zřejmě před více než padesáti lety 23. 4. 1969.
id: 23 - Name: Krahujčí rokle Na úbočích okolních kopců můžeme najít celou řadu větších či menších roklí, ve kterých se dříve těžil stavební kámen. Romantika odhalených skal, praktické bezvětří a dobrá dostupnost těchto míst způsobily, že se v nich mimo jiné scházeli také skauti ke svým výpravám, hrám a rituálům. V okolí Kopřivnice je takových míst tolik, že snad každá skautská družina mohla mít v dané době rokli „svou“, více či méně utajovanou před ostatními. Jedné rokli dominoval kamenný krb, další zdobila kamenná křesla, jinde stál dokonce přístřešek.
Nejedno z těchto míst měnilo v průběhu času svůj název, nejčastěji podle toho, která družina se o něj zrovna starala. Toto místo si za svou základnu vybrala družina Krahujců a v 90. letech zde také proběhl skautský slib.
id: 24 - Name: Bobří rokle Na úbočích okolních kopců můžeme najít celou řadu větších či menších roklí, ve kterých se dříve těžil stavební kámen. Romantika odhalených skal, praktické bezvětří a dobrá dostupnost těchto míst způsobily, že se v nich mimo jiné scházeli také skauti ke svým výpravám, hrám a rituálům. V okolí Kopřivnice je takových míst tolik, že snad každá skautská družina mohla mít v dané době rokli „svou“, více či méně utajovanou před ostatními. Jedné rokli dominoval kamenný krb, další zdobila kamenná křesla, jinde stál dokonce přístřešek.
Družině Bobrů se dlouho nedařilo najít místo, které by mohlo konkurovat veleslavné rokli družiny Vlků. Až na podzim roku 1985 se v sobotu vydali do míst, kam „noha kopřivnického skauta dosud nevkročila“, a na severozápadním svahu Bílé hory objevili a zabrali rokli pro svou družinu.
id: 25 - Name: Obří stopa Nepochybně jedno z nejromantičtějších míst v širokém okolí je známé především jako Kamenárka. Ve skautské hantýrce bylo však dlouho známé jako Obří stopa, a to díky tvaru chodníčku, který obíhal jezírko na dně lomu. Ještě dnes, když se z horních pater lomu zadíváte dolů, můžete její obrysy zahlédnout.
Místo sloužilo zejména k sobotním výpravám a klasickou hrou, která se v něm vždy musela odehrát, byla bojovka Angličani proti Skotům. V roce 2012 se zde sešly desítky skautů z celého novojičínského okresu, aby si společně připomněli 100. výročí vzniku českého skautingu.
id: 26 - Name: Váňův kámen Jednomu z nejvýraznějších míst v okolí Kopřivnice, známému také jako Čertův kámen, se samozřejmě nemohly vyhnout také víkendové výpravy místních skautů. Snad každý si vzpomene na moment, kdy poprvé stanul na jeho vrcholu nebo na chvíle, kdy se na jeho stěnách učil základy horolezectví.
id: 27 - Name: Ovčinka Jedním z nejzásadnějších míst pro víkendové akce kopřivnických skautů byly zejména v 80. a 90. letech rozlehlé louky rozkládající se v údolí mezi Pískovnou a Holým vrchem. V místní slovesnosti pro ně zřejmě neexistuje žádný název, a tak si je skauti pojmenovali po svém – Ovčí louka nebo jen Ovčinka, podle toho, že se zde dlouhá léta pásla stáda ovcí. Zřejmě nejvydatnější vodní pramen v širokém okolí, hluboké lesy plné dřeva, torzo dávno vyhořelého domu, vysoká dřevěná věž, to všechno tvořilo jedinečné zázemí pro všechny myslitelné akce oddílové činnosti-víkendové výpravy, bojové hry, podzimní pouštění draků, zimní sáňkování i táboření, souboje družin, skautské sliby a řadu, řadu dalších.
id: 28 - Name: Rozhledna TGM Když se v roce 1938 konalo na temeni Červeného kamene slavnostní položení základního kamene rozhledny Masarykova volebního kraje, skauti u toho nemohli chybět. Konali pořadatelskou službu a v restauraci U Heisigů (dnes Pod kaštany) uspořádali slavnostní večer. Ke stavbě rozhledny nikdy nedošlo, plány zhatily události následující tzv. Mnichovskou dohodu, a tak kopřivničtí skauti spolu se zástupci Muzea Fojtství a místního klubu Masarykova demokratického hnutí celou akci přesně po 80 letech na stejných místech zopakovali. Základní kámen, který v roce 2013 objevil Ondřej Šalek, byl odborně ošetřen a spolu s informační deskou vložen do malé kamenné mohyly.
id: 29 - Name: Pískovna Výrazný kopec okolí Kopřivnice, ze kterého byl dlouhá léta jeden z nejhezčích výhledů do dalekého okolí, zůstává dodnes častým cílem sobotních výprav a kontrolním stanovištěm skautských závodů pořádaných ve zdejších lesích. Ve skautských hrách míval také úlohu posvátné hory při slavnostech indiánského léta nebo vrcholu legendárního Chilkootského průsmyku, který bylo třeba zdolat cestou ke zlatému bohatství. Vrchol Pískovny býval také častým cílem tradiční oddílové akce Běh do vrchu.
id: 30 - Name: Smrk oddechu Nepřehlédnutelný statný smrk rostl vedle staré cesty na Janíkovu louku. Kdo a kdy mu dal tento název, není známo, býval však významným orientačním bodem kopřivnických lesů, a tedy i při skautských hrách.
id: 31 - Name: Raškův kámen Raškova vyhlídka patří mezi nejhezčí, a tedy i nejznámější turistické atrakce v blízkém okolí Kopřivnice. Málo známé je, že se na její výstavbě nemalou měrou podíleli také místní skauti, kteří v roce její výstavby, 1951, už působili v ilegalitě pod záštitou místních turistů. Poskytnuté přístřeší opláceli skauti svým přátelům mimo jiné výpomocí při zvelebování kopřivnického okolí, kam patřila i Raškova vyhlídka. V pozdějších letech bylo toto místo využíváno také k soutěžím v noční signalizaci, kdy docházelo k světelnému přenosu zpráv mezi „Raškačem“ a protějším svahem sjezdovky.
id: 32 - Name: Rozcestí čarodějnic Pověstmi opředené místo v kopřivnických lesích je originální křižovatkou turistických tras, a tedy také významným orientačním bodem při skautských hrách. Po setmění bývá rovněž častým cílem stezky odvahy malých účastníků letních táborů pořádaných na Vanaivanu.
id: 33 - Name: Mlýnky Tu a tam se na místních potůčcích a pramenech objeví vodní mlýnky, jejichž tvůrci možná navazují na tradici, která je v místních lesích známá už desítky let. Dlouhá léta byly mlýnky umisťovány zejména na potůček stékající z Pískovny směrem k Šostýnu. Po obnově hradního rybníčku však potůček zmizel a s ním i mlýnky z těchto míst. Nejen pro mladší skauty je tak občas nepochopitelné, proč se těmto místům říká Mlýnky, když zde žádné mlýnky nejsou a ani být nemohou.
id: 34 - Name: Bezručova vyhlídka Nejstarší kopřivnickou vyhlídkou je ta Bezručova, kterou na hřebeni Brd v roce 1934 vybudoval místní Klub československých turistů. Původně se jednalo pouze o lavičku s romantickým výhledem, ke které byl v 50. letech přidán také přístřešek. To už přiložili ruku k dílu také kopřivničtí skauti, kteří po zákazu Junáka komunistickou mocí fungovali v ilegalitě jako dorost oddílu turistiky. V roce 1981 zde skauti, již potřetí působící v ilegalitě jako turistický oddíl, postavili ze železobetonu vyhlídku zcela novou, dvoupatrovou, kterou až v roce 2012 nahradila stávající dřevěná rozhledna.
id: 35 - Name: Stříbrná podkova Otvírání či čištění studánek je tradičním jarním rituálem již dlouhá staletí a nemohlo se tak vyhnout ani oddílovému programu kopřivnických skautů. Několik let měla každá družina na starost jednu z místních studánek, o kterou se po celý rok, a zejména na jaře, musela starat. Opravdu zodpovědně se tohoto úkolu zhostila družina Vlků, která na úpatí Brd nejenže vyčistila silný pramen, ale postavila u něj také lavičku s přístřeškem, který zdobila „stříbrná“ podkova, jež dala místu skautskou přezdívku.
id: 36 - Name: Křížek „Tak teda, mládeži, sraz v sobotu v osm hodin u křížku“, zaznělo nesčetněkrát na konci družinové schůzky, když rádce oznamoval členům společné plány na víkend. A i přesto, že Váňův kříž stojí na svém místě už od roku 1863, kdy ho nechal postavit rolník Jan Hrček zvaný Váňa, musel rádce zejména nováčkům a členům z opačného konce města dovysvětlit, kde že ten křížek vlastně je. „Na Záhumenní, jak odbočuje cesta na Alšovku, jakoby naproti školy, to nemůžeš minout.“
id: 37 - Name: Pekla Zejména v posledních letech má nejeden starší skaut tak trochu potíže s návštěvou tohoto místa. Použijete-li totiž k jeho návštěvě navigaci zřejmě nejpoužívanějšího českého mapového serveru, pošle vás trochu jinam, než byste chtěli dojít. Vrcholek zvaný Na Peklech je totiž o kousek dál než Pekla, která si pojmenovali kopřivničtí skauti. Chcete-li tedy zavzpomínat na svá skautská léta, zadejte do vyhledávače na onom serveru „Odpočinkové místo Sosna“. Přivede vás na romantický borovicový ostrůvek uprostřed lichnovských pastvin, kde u upraveného ohniště můžete alespoň na chvíli nechat myšlenky jen tak plynout časem.
id: 38 - Name: Pod peklama Na první pohled ničím výjimečné požární nádrže byly po mnoho zim místem tuhých bojů mezi skautskými hokejovými týmy. Nejprve byly tyto šampionáty vznosně zvány Stanley cup, po nějakém čase si skauti vymysleli pohár vlastní – Trapper´s Trophy.
id: 39 - Name: Šipka Štramberskou jeskyni pravěkých lovců snad není potřeba nijak představovat. Je jasné, že skautské dobrodružné hry a soutěže, ale i vážné a tradiční rituály, se tomuto místo nemohly vyhnout. Po setmění, za svitu svíček a petrolejek dostává jeskyně ještě podmanivější atmosféru, než je tomu ve dne, a tak skládání skautského slibu na tomto místě je skutečně nezapomenutelným zážitkem. Vyzkoušeli si to také polští skauti – Harceři z Bielsko- Biale, se kterými kopřivničtí skauti udržují už mnoho let velmi přátelské vztahy.
id: 40 - Name: Štramberk Nejen jednotlivé krásy města jako Trúba, Šipka, Kamenárka, ale Štramberk jako celek je v širokém okolí ojedinělý svým „geniem loci“. Proto jsou jeho úzké, křivolaké, tajemné a mnohdy temné uličky už dlouhá desetiletí využívány k dobrodružným skautským hrám. Mnohokrát se hlavní štramberská ulice změnila v Rozdělovací třídu oddělující od sebe Stínadla a Druhou stranu, jako je tomu v románech Jaroslava Foglara. Jindy se zase tajemné uličky změní v rejdiště italských mafiánských rodin soupeřících o moc nad městem. Mafiáni, Pašeráci, Hon na Širokka, Stínadla. Jen z názvu těchto her je zřejmé, že jejich absolvování je nezapomenutelným zážitkem. Vzpomínáte?
id: 41 - Name: Areál zdraví S budováním Areálu zdraví začali kopřivničtí skauti, tehdy ukrytí pod hlavičkou Turistického oddílu mládeže (TOM), v 70. letech minulého století. Za mnoho let dobrovolných brigádnických hodin se podařilo vybudovat ojedinělý přírodní víceúčelový sportovní komplex, který bohužel začal chátrat poté, co byly pozemky, na kterých stál, po roce 1989 vráceny v restituci původním majitelům.
Až v roce 2005 vykoupilo město Kopřivnice dotčené pozemky zpět a svěřilo je opět do péče skautů, kterým se ze zdevastovaného areálu a černé skládky zahradního a stavebního odpadu znovu podařilo vybudovat moderní prostor umožňující pestré sportovní vyžití i odpočinek.
id: 42 - Name: Hřbitov Díky dívčímu oddílu Veverek se v posledních letech zrodila tradice navštěvovat společně v den Památky zesnulých také místo posledního odpočinku kopřivnických skautů. Při rozsvěcení svíček je tak možno zavzpomínat na Ivana Váňu, Rudolfa Zanášku, Františka Vlacha a další.
id: 43 - Name: Šostýn Jedna z nejvýznamnějších památek Kopřivnice samozřejmě nemůže unikat zájmu místních skautů. Historie tohoto hradu dodnes tvoří základ pro libreta nejrůznějších dobrodružných her, kdy se například křižáci střetávají v okolních lesích s husity, aby získali tajemný poklad olomouckých biskupů. Boje se odehrávají sněhovými či hadrovými koulemi, v posledních letech dřevěnými zbraněmi formou tzv. dřevárny.
V historii kopřivnického skautingu má však toto místo také další velký význam. V neděli 28. 5. 1922 zde skauti 2. kopřivnického oddílu pod vedením Františka Dočkala složili svůj skautský slib. V archivech žádnou starší zmínku o skautském slibu nemáme, a tak se určitě jednalo o jeden z prvních slibů v historii vůbec.
id: 44 - Name: Černý les Jsou v historii kopřivnického skautingu místa, kterým jako by se skautské víkendové kroky nějak záhadně vyhýbaly. Výpravy na Bílou horu se tu a tam objeví, ale např. do tzv. Benčáku už došel málokdo. Podobné kouzlo mají zřejmě i Paseky, přes které se do příborských či sedlnických lesů také vydávali zřejmě jen ti nejodvážnější, Libotín jakbysmet. Možná tamní lesy nejsou dost hluboké a pusté, možná bylo jen snazší vydávat se přímo do lesů a hor „za klubovnou“ tj. na Červeném kameni. Jenomže zde také existuje místo, o kterém byste zmínku v kronikách hledali marně, a přitom je z něj v posledních letech neopakovatelný výhled do krajiny-mimo jiné na Černý les, do kterého kopřivnický skaut snad také ještě nevkročil.
id: 45 - Name: Větřky Největší vodní plocha v okolí samozřejmě nemohla být ušetřena skautských víkendových radovánek, a to zejména v zimě, když byla její hladina pokrytá ledem a mohla tak bezpečně sloužit k hokejovým i krasobruslařským exhibicím. Kopřivničtí skauti však vlastní také nemalou flotilu lodí, a tak na hladině Větřkovické přehrady probíhal nejednou rovněž vodácký výcvik.
id: 46 - Name: Padolí Pohledem kopřivnické skautské historie se bohužel jedná o jednu z nejzpustlejších lokalit vůbec. Padolí totiž kdysi bývalo jedním z nejčastěji navštěvovaných míst, kde se odehrávaly nejen sobotní oddílové a družinové výpravy, ale nejednou také souboje družin a jarní i podzimní Soutěže 13. Vzdálenost od vlaku tak akorát, travnatá rovná plocha velká tak akorát, vydatná studánka, malé hřiště, ohniště… Není mezi námi snad rádce či oddílový vedoucí, který zde z ledové vody nevytahoval aspoň jednoho promáčeného člena nebo nedobíhal se svými ohněm vyuzenými svěřenci na vlak na poslední chvíli.
id: 47 - Name: Tři totemy Proč tohle místo dostalo svůj název, už dnes asi nikdo neví. Traduje se, že zde v dobách minulých stávaly tři totemy, které možná vystavěli obyvatelé nedalekého Vosího ranče nebo jiné trampské osady místních lesů. Jak dávno je ta doba minulá, nelze říci, každopádně minimálně od 60. let zde kopřivničtí skauti absolvovali několik šiškových bitev, Bojů o vlajku nebo Záchran dítěte z indiánského ležení.
id: 48 - Name: Kazničov V sobotu 30. března (1968) si vyšli čtyři asi 13-14 letí chlapci na výlet do přírody. Jejich cílem byl kopec Kazničov, sousedící s hukvaldskou oborou. Hoši, neznalí základních pravidel, jak se mají v lese chovat při suchém počasí, jaké právě bylo, zapálili ze zvědavosti suchou trávu. A tak jedno neopatrné škrtnutí zápalky mělo katastrofální následky. Rychlostí větru, který vál, se požár šířil od kultury smrčků, přeskočil na desetileté modříny…
Takto emotivně popisoval dobový tisk jednu z nejdramatičtějších událostí v historii kopřivnického skautingu. Samotní aktéři popisují tehdejší drama trochu střízlivěji a zejména v části o amatérismu, výši vzniklé škody a rozloze zničeného lesa s autorem článku silně nesouhlasí. Každopádně se tento příběh dodnes vypráví u táborových ohňů i na vzdělávacích kurzech, jako připomínka časů minulých a poučení pro časy budoucí.
id: 49 - Name: Orlí hnízdo S trochu fantazie si dnešní návštěvník tohoto místa může představit jeho podobu v dobách jeho největší slávy. Vysoko nad cestou na skalním ostrohu se ukrývá nenápadné místo, ze kterého je vynikající rozhled dolů do údolí. Skrytý pozorovatel má vynikající přehled o všech přicházejících a o všem, co se v okolí šustne. Dobýt toto místo pomocí hadrových, papírových či sněhových koulí bylo možné jen užitím lstí nebo za cenu vysokých ztrát.
id: 50 - Name: Skurečená Starou polorozpadlou chalupu uprostřed beskydských lesů spatřili novojičínští turisté poprvé 5. ledna 1967. V jejich archivu se můžeme dočíst, že „zvenku byla zasypána sněhem, zevnitř vyplněna senem…“ Ještě téhož roku ji odkoupili od původních majitelů a pustili se do rozsáhlé svépomocné rekonstrukce. Od té doby chalupa věrně slouží k ubytování členů Klubu českých turistů ČR a spřáteleným návštěvníkům Beskyd. K těm se již dlouhá desetiletí řadí také kopřivničtí skauti, pro které Skurečená bývala zejména v 80. a 90. letech častým místem víkendových akcí. Odehrávaly se zde mimo jiné tradiční jarní a podzimní Soutěže 13, jejichž součástí bývaly nezapomenutelné noční pochody z Bečev, Trojanovic, Čeladné a dalších míst. Již více než 50 let se zde konají Zimní srazy turistů, kterých se kopřivnické oddíly, v 80. let skryté pod hlavičkou Turistického oddílu mládeže (TOM), pravidelně zúčastňovaly. V roce 1987 zde také proběhl letní tábor oddílu Stopařů a Veverek.
id: 51 - Name: Zmrzlý Oficiální název toto místo v mapách zřejmě nemá, a také jeho vyhledání pomocí vševědoucího gúglu je vcelku obtížné. Kopřivničtí skauti si ho ve svých kronikách pojmenovali Chata Zmrzlý. Možná proto, že ji navštěvovali hlavně v době třeskutých mrazů, možná kvůli obtížně udržitelného tepla uvnitř chaty, nejspíše však proto, že se nachází tak nějak pod Zmrzlým vrchem.
id: 52 - Name: Pulčiny Největší pískovcové skalní město moravských Karpat nebývalo vždy národní přírodní rezervací. Tou se Pulčínské skály staly až v roce 1989 a teprve od té doby, a hlavně s rozvojem automobilismu, začaly bojovat se silným náporem turistů. V dobách, kdy k nim bylo nutné šlapat pěšky několik kilometrů z vlakového nádraží v Lidečku, uměly být osamělým a dobrodružným místem probouzejícím romantické fantazie nejen kopřivnických skautů.
id: 53 - Name: Brňov Přijít na skutečný důvod, pro který kopřivničtí skauti navštěvovali malou vesnici u Valašského Meziříčí, by nebylo snadné. Vlaková zastávka je dobrým výchozím místem pro návštěvu skalního útvaru Medůvka nebo přírodní památky Jarcovská kula. Jenomže skauti sem jezdili hlavně proto, že zde přes řeku Bečvu vedla ojedinělá visutá lanová lávka. Kde jinde byste se chtěli alespoň přiblížit pocitům dobrodružných výprav k pramenům neznámých řek, do nitra tajemných džunglí nebo k vrcholkům mlžných hor?
id: 54 - Name: Gingo Tvrzení, že většina českého národa zná název tohoto prastarého stromu z románů Jaroslava Foglara, zřejmě nebude daleko od pravdy. Ginkgo biloba – jinan dvoulaločný, je skautům znám jako tajemný strom, jehož listy slouží k rozpoznání členů Uctívačů ginga ze Stínadel. Nenápadný strom uprostřed kopřivnického parku byl dlouhé roky jediným svého druhu v širokém okolí a jeho listy bývaly originálním doplňkem skautských herbářů a mívaly mnohdy kouzelnější moc než čtyřlístek jetele.
id: 55 - Name: Trnávka V roce 2019 získali kopřivničtí skauti do dlouhodobé výpůjčky opuštěnou faru v Trnávce. Od té doby skauti nejrůznějšími způsoby shánějí potřebné finance na její opravu a probíhají intenzivní práce na její rekonstrukci. Tu zaštiťuje zejména 3. chlapecký oddíl Strážců světla, jehož členové zde odpracovali již stovky dobrovolnických hodin. Už brzy snad bude fara poskytovat zázemí nejen skautským víkendovým a vzdělávacím akcím.